Pušperk
Hrad Pušperk postavil a po svém erbu "lišce" (Fuchsberg) pojmenoval vítěz nad Uhry v bitvě na Moravském poli 12. 7. 1260 Jaroš, zvaný Velký, ze Slivna a z Poděvous. Těsně pod hradem vedla starodávná zemská silnice z Klatov přes Poleň k Horšovskému Týnu, zprostředkující spojení rakouských zemí s říší. Ale už v roce 1465 se popisuje Pušperk jako odúmrť: "...hrad pobořený Pušperk se dvorem opuštěným..." Na pobořeném hradě sídlili loupežníci přepadávající povozy obchodníků, proto byl roku 1473 na Den Božího těla klatovskými obyvateli dobyt.
Pověst: Po přepadení a zboření Pušperka byli vyvražděni všichni jeho obyvatelé. Za nějakou dobu po tom sedlák z blízké vsi Bezpravovic uslyšel ze zřícenin hradu volání o pomoc. Nalezl tu pak v zavalené spižírně jedinou dceru hradního pána, která se tu při obléhání hradu schovala, a když se po dobytí hradu vchod sesul, zde drahný čas ze zásob potravin žila, až konečně sedlákem byla osvobozena.
Jiná pověst: Hrad Pušperk spojen prý byl s hrádkem Ruchomperkem, vystavěném na blízkém vrchu Kouřimu, podzemní chodbou, kterou se majitelé těchto tvrzí navzájem navštěvovali. Pán z Kouřimi dlužen byl Pušperskému různé obilí a zvláště mnoho hrachu. Mezi sousedy vypuklo rozladění, když věřitel se dožadoval vrácení. Kouřimský slíbil vrácení dluhu a skutečně také poslal na Pušperk několik povozů se sudy s hrachem. Sotva ale byly vozy na hradní nádvoří vpuštěny, vyřítili se ze zakrytých sudů ozbrojenci a nic netušící posádku hradu ubili.
