Čert a Káča na Tanečku
Lužanská hora a její okolí patří mezi oblíbené turistické cíle. Vrchol Lužanské hory, který se tyčí cca 150 metrů nad údolím řeky Úhlavy, inspiroval slavného českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka k napsání známé opery Čert a Káča. Podle pověsti totiž na Lužanské hoře kdysi stála hospoda, která se propadla do země. Na zámku v nedalekých Lužanech patřícímu významnému staviteli a mecenáši umění Josefu Hlávkovi v minulosti pobývalo mnoho předních umělců.
Nedaleko Lužan se vypíná na pravém břehu řeky Úhlavy Lužanská hora, kterou lidé z nejbližšího okolí nazývají stručně „Taneček“. Hora spadá příkře do údolí Úhlavy a její stráně jsou z této strany obrostlé lesem. Na jejím temeni je rovinka s několika lipami. Je pravděpodobné, že toto místo bylo kdysi dávno starým pohanským obětištěm. Je odtud krásný výhled do krajiny na Přeštice, Lužany, Nezdice, Zelené, Zálesí, Borovy, Vřeskovice, Skočice. Za kopcem vyčnívá hrad Roupov. K vrcholu zmíněné hory se váže několik lidových pověstí.
Jedna z nich vypráví, že v pradávných dobách tu stával mohutný hrad, v němž sídlil bohatý a ukrutný pán. Nade vše miloval světské radovánky, zábavu a hýření. Okolní panstvo se sem rádo sjíždělo a pak se odtud nesl do kraje jásot, zpěv a hudba.
Jednou hradní pán opět pořádal veliký ples, na nějž se sjeli páni i dámy z dalekého okolí. Veselí trvalo dva dny. Druhého dne k večeru, kdy měl znovu začít noční hodokvas, připravil hostitel dámám zvláštní překvapení. Každá obdržela roztomilé střevíčky umně z chleba udělané, aby prý si nožky neotlačily.
Rej začal. V tom zahřměla strašlivá rána, za ní druhá a v zemi zaburácelo, až se zámek zachvěl v základech. Všichni zkameněli hrůzou. Zděšení a zmatek dostoupily vrcholu, když se všem tanečnicím střevíčky na nohou vzňaly. Ozvalo se strašlivé praskání, nová hromová rána a zámek se vším všudy se propadl do hlubiny. Země se nad ním zavřela a zbyla po tu něm jen rovinka, zvaná „Taneček“.
Dodnes se vypravuje, že když někdo přiloží k zemi ucho tak, aby si zapíchl jehličí do ušního boltce, uslyší z dálky hrát kapelu a šoupání obuvi o podlahu tančících párů.
Další variantou je umístění umělé Wenigovy pohádky „Čert a Káča“ do hospody na „Tanečku“. Lidové podání pohádku upravilo následovně:
Na Tanečku stávala hospoda, do níž se k tanci scházela mládež z široka daleka. Sem chodívala i tlustá a vdavekchtivá Káča, se kterou nechtěli hoši tancovat pro její hřmotnou a nemotornou postavu. To prý ji jednou tak popudilo, že prohlásila, že tancovat bude – třeba i s čertem! Sotva to dořekla, vešel mezi tančící neznámý myslivec, který se rovnou obrátil ke Káče a vyzval ji k tanci. Káča štěstím jen hořela. Radovala se však jen do chvíle, kdy ponocný v Lužanech odtroubil půlnoc. Hospoda se zatřásla a propadla se do země i s tanečníky a hudbou.
(Podle rukopisné pozůstalosti F. Bastla a V. Šrámka)
V 80. Letech devatenáctého století nechal lužanský zámecký pán Josef Hlávka postavit na Tanečku krásný výletní srub. Kočárem sem jezdili jeho vzácní hosté. Pro ty, kteří se vydali pěšky, bylo ve svahu v polovině cesty vybudováno odpočívadlo, kterému se říkalo „kanapíčko“. Ještě v roce 1912 nacházeli návštěvníci na vrcholu za srubem trosky starého hostince, snad nezdivé krčmy, z poloviny 18. Století.
Zdroj: EDICE LIDOVÝCH POVĚSTÍ 3
Vydalo KZ Přeštice
pro Dům historie Přešticka
Návštěvni kniha, která byla instalována na vrcholu Tanečku 31. 1. 2009
Lesy ČR v závěru roku 2011 otevřely na Lužanské hoře dokončený dřevěný Altán Taneček a jen o kousek dál také nově upravený turistický chodník o délce 355 metrů, který k tomuto altánu vede.
