Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kostel Nanebevzetí Panny Marie

  

kostel_2004_01.31._016.jpg    Je barokní kostel, nacházející se ve městě Přeštice v Plzeňském kraji. Kostel stojí na pahorku v historickém jádru města, v části zvané Pohořko, kde se před rokem 1245 nacházelo hradiště s kaplí, patřící Svatoboru z rodu Drslaviců. Kapli později nahradil gotický kostel, jehož kapacita však v první polovině 18. století přestávala dostačovat. Výstavba současného barokního chrámu probíhala v letech 1750 – 1775. Návrhl jej Kilián Ignác Dientzenhofer, který také stavbu až do své smrti roku 1751 vedl. Na pozici stavbyvedoucího se poté vystřídali František Ignác Prée, Anselmo Luragho a Antonín Haffenecker.
 
bolestna-matka-bozi-presticka.jpg
BOLESTNÁ MATKA BOŽÍ PŘEŠTICKÁ
(Kamenné sousoší na průčelí děkanského chrámu)
 
Exteriér
k.03-01-a.jpgArchitektonické řešení kostela, jeho vnitřní umělecká výzdoba i jeho zasazení do krajiny, činí z něj jednu z předních památek českého baroka. Stavba byla dokončena roku 1775, až na obě věže, které byly dostavěny až v roce 1995. Nejzávažnějším zásahem do stavby byl požár od blesku v r. 1892, při němž shořela střecha. O pomoc při rekonstrukci byl požádán přeštický rodák, mecenáš Josef Hlávka. Na zásadnější opravy čekal chrám dlouhá desetiletí. Až v letech 1926 - 1928 se podařilo zesílit střechy chrámu a v roce 1932 byla započata s oprava exteriéru chrámu i jeho okolí. Za přispění místních rodin byla roku 1937 instalována nová vitrážová okna. V 90. letech 20. století se přistoupilo k rozsáhlé rekonstrukci vnějšího pláště chrámu.k.04-42-a.jpg
Investorsky se na ní podílely církev, stát a město Přeštice. V letech 1993 – 1995 se připojila „Nadace pro dostavbu hlavních věží chrámu Nanebevzetí P. Marie“. Věže, zhotovené v duchu původních a nikdy neuskutečněných plánů, ji prodloužily o 18 m. Nad portálem nad oběma věžemi je kamenné sousoší Bolestné Matky Přeštické a železný pozlacený benediktinský kříž, složený ze začátečních písmen benediktinského hesla: Crux Sancta Sit Mihi Lux, Dominus k.08-06-b.jpgNoster Sit Mihi Dux (Svatý kříž mi buď světlem, Pán mi buď průvodcem). Ve výklencích fasády přikloněné k městu jsou pískovcové sochy v nadživotní velikosti: nahoře sv. Patrik a sv. Bonifác, dole sv. Vojtěch a sv. Prokop. Délka chrámu je 55,55 m, šířka trojlodní svatyně je 28,60 m, výška věží byla zvýšena z původních 32 m na 52 m k vrcholu kříže. V rámci rekonstrukce byla upravena i okolní zeleň a bylo instalováno noční nasvícení chrámu.k.01-03-a.jpg
 
 
 
 
 
 
Interiér
k.12-03-a.jpgTaké vnitřek chrámu byl postupně vymalován a nad tabernákulem byl umístěn obraz Bolestné matky Přeštické, který je kopií obrazu z kostela sv. Michala na Starém Městě pražském. Obraz byl po dlouhém zkoumání arcibiskupskou konzistoří v Praze prohlášen 27. dubna 1711 za milostný a zázračný, načež se Přeštice staly poutním místě, které ročně navštívilo až sto tisíc poutníků. Výjev Nanebevzetí P. Marie, jemuž je chrám zasvěcen, nalezneme jak na hlavním oltáři (olejomalba malíře Josefa Joachyma Redlmayera z let 1773 – 1774), tak na fresce na klenbě presbyteria (Jan Preisler – 1898). Nad kazatelnou je dřevěná socha Krista kazatele. V kapli sv. Barbory je gotická dřevěnák.12-09-a.jpg socha Panny Marie z r. 1480. Odejmutím Ježíška byla přeměněna v sochu sv. Barbory (na přelomu 18. a 19. stol). Varhany, zhotovené v létech 1838 – 1839, pochází z dílny mistra Františka Guta z Čisté u Rakovníka.
Zvony v přeštickém kostele mají pohnutou historii. Byly dvakrát zrekvírovány pro válečné účely. V současné době jsou na věži čtyři zvony, z nichž nejstarší nese letopočet 1438. Všechny se nacházejí v severní věži. Umíráček, který je z r. 1943, je laděn v tónině D3. V sakristii je tzv. lavabo (umyvadlo). Je to mušlovitá nádoba s mosazným kohoutkem, který má podobu hadí hlavy osedlané mořskou pannou.
 Zdroj: Wikipedie

svetci-2.jpg 

oltare.jpg