Lidová řeč na přešticku
A
ajci – ať si
ánunk – ponětí, vědomost, znalost
anýlky – anilinové barvy
auf – vzhůru (bejt auf – být vzhůru, v pozoru, nespat)
B
bábolinka – sluníčko sedmitečné
bác – nekynutá bramborová buchta
bachlice – kosiště se shrnovačkou obilí
bandůr – bochníček z chlebového těsta
bastafidli – …a dost! …konec!
belšán – máta
blajcukr – běloba (olovnatá)
blebajz, blebtanina – rozvařené, nevábném, nechutné jídlo
bochník – plevele zbavená zem na sazenici lesního stromku na pasece
bokovák – provazové lanko
borejť – bodejť
brambur – brambor
Brďa – Božena (hanlivě)
breca – stará, líná kočka, ale i žena stejných vlastností
brkovačka – pouzdro na psací potřeby školáků
brusňák, brusný dříví – polena zbavená kůry, dřevo pro papírny
břasa – vřes
břískat – řvát, hlasitě plakat
bumbus – tvrdý cucavý bonbon
bzukačka – zvuková hračka z větve černého bezu
C
cajch – nekvalitní výrobek
calandovat – toulat se
cank, caňk – koňská uzda
capouch – vzpurné dítě
cerel – celer
cicmat – miliskovat se
cigorka – cikorka (náhražka kávy z kořene čekanky)
cucík – dudlík, struk
cvrdlík – kvedlačka
Č
čap – výpusť z rybníka
čekuláda – čokoláda
čistidlo – placenta, lůžko (po otelení se kráva zčistila, vyšlo lůžko)
čumy – přihlížení svatebnímu veselí (čumilové očekávali malé pohoštění)
čurýk – prase
čůza – nepořádná žena
D
dáchnout si – odpočinout si, zdřímnout si
depa, hdepa – kde, kdež
děrek – dědek
dokavajť – dokud
doposavád – dosud
dotejkanej – posvěcený
dovostát – zvláště, protože, ostatně
drajda – toulavá husa
důmnění – domněnka
F
firhoňky – záclony
frizírovat se – načesávat, krášlit
fuk – díra, štěrbina
je mi to fuk – je mi to jedno, lhostejné
fukejř, fukéř – nepříjemný vítr
H
habaďůra – lstivý podvod, chytačka
hamat – lakotně schraňovat, brát
harhán – nespolehlivý člověk
hdyby, dyby – kdyby
hejč – dětské chlubení
herbábí – hedvábí
hlejbka, hlibokej – hloubka, hluboký
hnípat, vohnípanej – spát, ospalý
hníž, hnízkej – níž, nízký
hodnej – velký (kus cesty)
hryzec – ryzec
hunět do někoho – přemlouvat, získávat někoho
hyngšt – koník, kůň
CH
chčestí – štěstí
chlamat, chlamuda – chamtivě shromažďovat, chamtivec
chleptat – pít
chlupaťáky – knedlíky ze syrových brambor
choudnout – hubnout, ztrácet sílu při nemoci
chramostejl – hranostaj
chtivina – chtivý člověk
chvojka – borovice
chvůje - chvojí
J
jahla – jehla
jedenáctky – dlouhé nohy
jehnídy – jehnědy
jinady – jinudy
K
kačar – kačer
Kadel – Karel
Koroptvičky postřílené motykou – brambory pečené v troubě
kotejš – točenka z chlebového těsta
kráct – krást
krahulík – krahujec
kronkovat – stonat
kukačka – vstavač
kunerol – umělý tuk
kůš – velký košík, nůše
kachlík – kachel
kálat – štípat dříví
kalmuk – zimní kabát z počesané látky
kamrlík – malá místnost
kaňčka – tkanička
kapalice – okap
kaslík – schránka
kepl – žentour
kerak – jak
kladynet – klarinet
klenka – javor
klenutí – patro v ústech
klívat se – líhnout se, proklovávat ze skořápky
klump – zkažené, nekvalitní věci
kmitlík – větvička, haluzka
kníhavka – čejka
knoflíky – lopuchové semeníky, přichytávající se na oděv
komeník – oddavky
kopulací – kominík, ale i pletená kukla na hlavu
kort – zvláště, velice (ty si kort zvědavej…, nepudu, kort dyž si zlej…)
L
lacnej – levný
lamentace – nářek
lankvara – pomalý člověk
lebada – lebeda
lezdes – leckde
liberka – závaží ½ kg
lígr, zalígrovat – závora, zavřít
lina – velký déšť
luberna – dřevěné jednostopé vozidlo (kolečko)
luka – louky
luska – lusk
M
macoška – maceška
machout – bramborová kaše se zamíchaným kyselým zelím
malka – slepice
maňas – černý kuba
másnička – smolné dřevo (smolnička)
masnota – mastnota
mect – mést
meducína – medicína
merfán – modřín
mhlít – mžít
milostě – milosti
mízat se – mazlit se
mlacnout – udeřit
mlíč – míč
minář – mlynář
moždíř – hmoždíř
moušl – hlupák, pitomec
N
ná – vezmi si
načel – načal
nakejdat – nakládat hnůj
nakříhnout – nastydnout, prostydnout
namrzalka – náledí
namšení – nános chmýří či prachu
nastevřít – pootevřít
neštojce – neštovice
nažívat – trávit po obědě
nejšle – dřeváky
nemlich – zcela, úplně, zrovna tak
níčkot – nyní
nihdá, nigdá – nikdy
noce – noci
nožíky – nůžky
O
ornodle - vlásenka
oryngle, olingre – náušnice
oul – úl
outerek – úterý
outěžek – těhotenství
ouvazek – provázek na zavázání pytle
ouzkost – úzkosti
P
pabouk – pavouk
pác – pozornost, zájem (mám to v pácu…)
pajcr – páčidlo
pancky – pansky
panynka – panenka
pantoflíčky – štírovník
paraplíčko – bedla vysoká
parez – pařez
pčíkat – kýchat
pecl – beran
peluněk – pelyněk
perovačka – školní penál
petrolín – petrolej
pliskejř – puchýř
pobíznout – nabídnout
pocívat – prosívat nebo hodně jíst (spocíval dvacet knedlíků)
podlevá – podle
podnýšče – house nebo kachně z druhé snůžky
pokvízdat – podělat trusem
pomalejš – pomaleji
pormáslí – podmáslí
pouchně – zlobivé dítě
pouko – skořápka vyfouknutého vejce
povolení do světa – bramborové placky
prázdnej – prázdný
prejch – klíček na semenech nebo bramborách
průhlasno – slyšet zvuky z dálky – dobrá slyšitelnost
přibívat – přibíjet
psí víno – loubinec
pšano – proso
pšence – pšenice
pumlíč – míč
půzdní – pozdnější
R
rači – raději
radostě – radosti
rafika – nos (nabít si rafiku – šňupat)
randa – zlobivá husa
rochle – rokle
roužnout – rozsvítit
rozmíchánky – rozmačkané vařené brambory, promíchané s osmaženou cibulkou
rozmízanej – rozmazlený
rozterendit – rozházet
rumpál – velká velikonoční řehtačka
rychlejš – rychleji
Ř
řáckej, řácky – velký, hodně
řbitov – hřbitov
řebřina – žebřina
řemesník – řemeslník
řežáb, řežabina – jeřáb, jeřabina
říčnej – uhoněný
řípa – řepa
řváňa – ubrečené dítě
S
sádlák – kameninový hrnec na sádlo
sejčkovat – strašit, varovat, vyjadřovat obavy
sejto, sejtko – síto, sítko
semana – semena
semtám – občas, tu a tam
sence, sednice – světnice
schoř – tchoř
sícat – sedět (k dítěti: sícej! – seď!)
skejsnoput někde – dlouho pobít, omeškat se
skopováč – pravoúhle zahnuté vidle na stahování hnoje z vozu
skřipka – chřipka
smectola – slídil (po dobrotě i po drbech)
spocívat – sníst
sršán – sršeň
strůje – vystrojování
svívolnosti – zlé, zlovolné jednání, schválnosti
Š
šebelit se – těšit se na někoho, přitulit se k někomu
šíf – ledová kra
šikou – šikmo
škrejpá – poprchává
šlech – popruch k rukojetím trakaře či luberny
šmoldán – čmelák
šnicar – řemeslnický nůž
šnytlík – pažitka
šoprtat, caprtat – chodit při práci
bejt ušoprtanej, ucaprtanej – být znaven pochůzkami
šouch – plechová nebo dříve dřevěná nádoba na delší rukojeti pro vylévání močůvky
špršle - příčka na žebříku
štěhně – štěně
štíkat – škytat
štyftlík – kolíček, závlačka, šroubek
šumovat – prohledávat
šumprdlíky – šišky z vařených brambor
šupityšoldy – s trochou humoru peníze
švelík – odřezek z kmenu, špalík
T
tadydle – tady
támdlecten – tamten
tejď, tejďkon – teď, nyní
tepřiva – teprve
toceví – samozřejmě
tramtýrovat – vrávorat
trápor – vrtákový kolovrátek
tratar – trakař
třeštiprdlo – ztřeštěnec
tudlencto – tohle
tuvocajť – odtud
U
uchavec – škvor
uchčí – čaj
uklohnit – uvařit
uplášenej – uhoněný
upšít se – udeřit, štochnout se do nezhojené bolesti
utříhnout – ustřihnout
uvíznout – uváznout
uzel – zavináč
V
valach – vyústění kamen do komína
včala – včela
vect svou – trvat na svém
vejcata – vejce
vochomůrka – muchomůrka
vomrzalka – náledí
vonehdá, vonehdy – nedávno
voplík, voplín – oplen (trámec na přední nápravě vozu s otvory pro klanice)
vošajstlich – nejisté, nebezpečné, ošemetné, choulostivé
vozíbst – prochladnout
všickní – všichni
vydejřit – vytrhnout ze spaní, vyplašit
vejstupek – přístěnek, malá místnost vedle světnice
vejšplechty – plané řeči, komolená řeč dítěte
vejtřaska – mlátička
vemano – vemeno
venčí – venek
vepřík – nepálená cihla
veškosn – přádelník
vězdy – hvězdy
vlašiny – žíně
vobnášet – mít cenu (kolik to bude vobnášet – stát)
vodavky – sňatek
vohrňdíra – nemravná žena
vochcábnout – polevit, ztrácet sílu
Z
zadeněk – zadina, zlomkové zrní
zajecí – zajíci
zapuklený – zamračený
zblajznout – s chutí sníst
zejtřejšek – zítřek
zimnice – horečka
zizí – kojeňátko, mateřský prs
zpozdálečí – s odstupem, znedaleka
zrumplovat – zkazit, vyčinit někomu
zvostávat – bydlet, žít v místě
Plzeňákovo slovníček pojmů
Čeho? - Protože prvním pádem se ptá každý a “Co?” is too mainstream
Čekuláda - Čokoláda prý kazí zuby a není úplně ideální pro figuru. O čekuládě tohle ale nikdo nikdy neřekl!
Čiší - Vítr na Plzeňsku zásadně pouze a jen čiší, nefouká
Dýl - Všichni chodí dýl, později chodí v Plzni jen málokdo
Chtí, nechtí - Páč když něco “chtí” a “chtí” to moc, říct “chtějí” zabere moc času
Jináč - Páč jináč se to říká jinak
Kdepa, copa, jakpa, čípa, kterejpa - Koncové písmeno K zní pro Plzeňáky prostě moc zženštile
Klucííí - Když voláme na naše kluky, ať to má pořádný grády
Koldovo - Koncovka “ovo” je prostě super, stejně jako ovo na sváču
Králíkom - Když máme slepicom, musíme mít i králíkom
Kropáč - Tváří se jako živá bytost, jde ale o prach prostou konev
Kulík - Kolíček na prádlo nedrží tak pevně jako poctivý plzeňský kulík
Nastevřít - Jemněji řečeno zvedni se a otevři okno
Nechá se to - Věci, které rozhodně půjdou udělat. Přece nejsme Pat ani Mat
Níčko - Příliš knižní “nyní” jsme si trošku vyštýlovali
Nikdá - Nikdá neříkej nikdá, toho bohdá nebude!
Novákojc - Janča Novákojc, Péťa Novákojc, to je holt jiná liga!
Nováků - Krásná slečna od vedle. V našem kraji "ová" nehledejte
Nožíky - Fakt ostré plzeňské nůžky, které přestřihnou všechno
Paňár - Malý zlobidlo, třeštiprdlo, no prostě zmetek
Počta - Na poště se prý hodně počítá, že jo...
Povjášet - Sloveso nevzhledně napsané, nicméně nesmí chybět ve slovní zásobě plzeňské domácnosti, jináč to prádlo prostě neuschne
Radvanec - Nahoď batoh na trakař a vyraž do světa
Roužni - rosviť
Slepicom - Koho by pořád bavilo hledat na klávesnici Ů s kroužkem?
Tehdá - Zbraň pamětníků a rozených vypravěčů. Jó, to bylo tehdá...
Tepřive - Teprve Plzeň našla vhodnější tvar slova teprve
Tudleto, tudle, tutady - Rakouští sousedé jódlují, u nás frčí tůtání
Tulika - Zkrátka tolik
Tůtady - Tudy je suché jako zbytek naší republiky, se slovíčkem tůtady už nikdo nezabloudí
Tuto - Zní skoro až italsky, není to však šéf mafie, ale obyčejné ukazovací zájmeno
Viďže? - Krásný to výraz, ŽE JO?
Vloni - Loni je prostě tak nějak špatně, říkáme v pátek, říkáme včera, musíme říct vloni
Vošouch - Sexy bramborák
Zezhora, zezdola - No comment. A jestli ještě někde uslyšíme zhovadilost jako “Ze-z-Plzně”, vyhodíme Prahu a zbytek republiky do povětří!
Zíbst - Zebou ti ruce? Pak tě budou zíbst i nohy
Komentáře
Přehled komentářů
slyšela jsem často užívat slovo HLIBOKÝ - hluboký
říkali mi čurýku
(venca od kolovče, babička z malechova, 19. 2. 2014 13:17)čurýk - je také název pro pletený návlek na hlavu, obličej a krk, navlékal se shora a chránil proti zimě. Používal se ve třicátých a čtyřicátých letech.V podstatě kukla, vykukoval jen nos, oči, ústa.
říkali mi čurýku
(venca od kolovče, babička z malechova, 19. 2. 2014 13:15)čurýk - je také název pro pletený návlek na hlavu, obličej a krk, navlékal se shora a chránil proti zimě. Používal se ve třicátých a čtyřicátých letech.V podstatě kukla, vykukoval jen nos, oči, ústa.
slovo HLIBOKÝ
(hercíková, 28. 3. 2018 9:46)