U Soudku, U Rundů, Plzeňská pivnice a vinárna

Náměstí č. 322, dnes samoobsluha Labyrint. Vchod do hostince byl dveřmi za pokladnou samoobsluhy. Vcházelo se do malé místnosti, v níž by jakýsi „denní bar“ – obchod lihovinami, vínem, pečivem, utopenci atd. Za ním byl výčep zhruba se dvaceti místy k sezení, v dnešním oddělení zeleniny byla místnost na schůzování pro cca 30 lidí. Čepoval se plzeňský prazdroj. U Rundů se nepodávali obědy, jen o čtvrtečních trzích zde byla k dostání polévka a guláš. Po uzavírací policejní hodině se k Rundům stahovali hosté jiných hostinců, kteří chtěli ještě popít. Místní strážníci překročení policejní hodiny trpěli a dohlíželi na klidný rozchod nočních hostů po uzavření hostince, což bývalo někdy i ve 03 nebo 04 hodin ráno. Poté se pan Rund pravidelně, bez ohledu na čas, chodíval ještě projít na půl hodinky po náměstí. Ráno v osm hodin ale už byl zase na nohou a otevíral. Za války se zde scházela parta mladých místních občanů. Vedla protiokupační řeči a zpívala provokativní písničky, což jeden z nich udal. Asi osm z nich gestapo zatklo a pozavíralo do koncentračních táborů. Naštěstí se všichni vrátily. Syn pana Runda vystudoval hotelovou školu a v roce 1949 emigroval do Austrálie. Domov již nikdy neviděl.