Dobromysl obecná

Dobromysl obecná je vytrvalá, vlnatě chlupatá bylina vysoká 20 až 90 cm. Lodyha je načervenalá a čtyřhranná. Výběžky oddenku dřevnatějí. Vstřícné listy mají krátký řapík, jsou vejčité a celokrajně nebo nezřetelně vroubkované. Spodní jsou největší, k vrcholu se zmenšují. Květenství jsou vidlanovité laty shlukující se v hlávku. Květenství tvoří až 25 květů. Květy jsou drobné, nachově růžové. Koruna má trojcípý dolní pysk a vykrojený pysk horní. Kalich je trubkovitě zvonkovitý. Kvete v červenci až září. Celá rostlina příjemně aromaticky voní. Plodem je tvrdka.

V Česku roste v křovinách, ve světlých lesích, na pasekách, na slunných stráních a na mělkých půdách spíše alkalických. Často se pěstuje v zahradách. Původní areál rozšíření byl v oblasti Středomoří, začala se však pěstovat již od antiky a rozšířila se i do ostatních oblastí Evropy, kde i zplaněla. Původní je i v Malé Asii, na Kavkaze, Blízkém východě, Íránu, nižších polohách Himaláje, v jižní Číně a na Tchaj-wanu. Zavlečena byla i do severní Ameriky V ČR se vyskytuje poměrně hojně v teplejších oblastech, maximálně byla nalezena v nadmořské výšce 750 m v Krkonoších.

Nať dobromysli se používá zejména jako koření (pod názvem Oregano); typickým použitím je kořenění pizzy. Kromě toho je též součástí provensálského koření. Chuť je výrazná, ale odlišná od majoránky. Sbírá se kvetoucí nať, přítomnost plodů je nežádoucí Používá se též v léčitelství pro své aseptické a protizánětlivé účinky, usnadňuje odkašlávání a zvyšuje vyměšování žluči. Droga je silným prostředkem uvolňující křečovité stažení hladkého svalstva (spazmolytikum). Používá se i na obklady a osvěžující koupele. Pokud se pěstuje, tak je zároveň důležitou medonosnou rostlinou. V nati obsažené barvivo se dříve používalo k barvení ovčí vlny.

http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/