Rozmarýn
Rozmarýn lékařský nazývaný též Rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis) je stálezelená rostlina z čeledi hluchavkovitých keřovitého vzrůstu. Je stálezelený, až 2 m vysoký, výrazně vonící keř. Stonky husté, větvené, ve spodní části dřevnatějící se šedavou kůrou. Listy jsou úzké, vstřícné přisedlé, aromatické, svrchu tmavé a lesklé, vespod šedavé. Kvete v pozdním jaru a raném létě drobnými bílými či nachovými až modrými kvítky. Květenství tvoří liché klasy v úžlabí hor. listů, složeny jsou z 5 až 10 květů. Kalich je zvonkovitý, dvoupyský. V původním areálu rozšíření roste v suchých místech v blízkosti mořského pobřeží. Nesnáší těžké půdy. Původní areál zahrnuje Středomoří. Pěstuje se také v Anglii, USA, Mexiku a téměř po celé střední a východní Evropě, zde ale nezplaňuje, neboť nepřežije tuhé zimy a musí přezimovat ve skleníku. Lze jej pěstovat i doma na slunném místě - v zimě za oknem a v létě na balkoně či terase nedoroste však do 2 m. Dováží se z bývalých zemí Jugoslávie, Itálie, Španělska, Francie, Albánie.
Jako koření se užívají listy jehličkovitého vzhledu, sušené i čerstvé, celé i drcené či jemně mleté. Pomáhá lepšímu trávení, vylučování žluči a moči, proti nadýmání, při nízkém krevním tlaku. Používá se buď samotná nebo jako součást provensálského koření. Dodává jídlům trpce kořeněnou chuť, vůní se podobá kadidlu. Užívá se při přípravě skopové a jehněčí pečeně, telecího masa, drůbeže, vařených ryb a rajských omáček.
http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/
